DOTAZY

DOTAZ:

Dobrý den, mám dotaz k místní škole – zajímalo by nás, proč se škola rozhodla zaměstnat na pozici učitelky druhého stupně (předměty AJ, NJ, PŘ) pracovnici bez patřičného pedagogického vzdělání a praxe. Přes tyto nedostatky v základních požadavcích na učitelskou pozici jí bylo navíc svěřeno třídnictví. Toto řešení se nám nezdá adekvátní státní škole a proto budeme zvažovat, zda i nadále budeme naše děti posílat do Výprachtické školy. Děkujeme za vyjádření.

Autor dotazu: Anonym, zadáno: 6.7.2008 - 20:32

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, chápu Vaše obavy. Moje obavy z něčeho nového jsou stejné. Čas většinou ukáže, zda se jednalo o obavy oprávněné. Osobně znám z okruhu svých známých, spoustu lidí s vysokou školou, kteří nakonec nedělají to, co vystudovali. Nakonec i já sám nyní nejsem výjimkou. Ze školy po dohodě odchází Mgr. Jana Pazderová, která má patřičnou kvalifikaci, přesto byla často kritizována a rodiče si na její práci stěžovali. Paní Pazderová zvládla vysokoškolské studium, přesto jí však role učitelky vyloženě nesedla. Na druhé straně znám lidi, kteří nemají vysokoškolské vzdělání, ale jejich odborný zájem o konkrétní oblast je natolik silný, že jejich vědomosti přesahují výrazně vědomosti průměrného vysokoškoláka.

Nahradit jazykáře je problém všech škol i ve velkých městech a je lepší přijmout učitele, který zná jazyky a dostuduje si pedagogiku než naopak. Pro jazyky musí mít navíc člověk předpoklady. Můj bratr Vladimír hovoří plynule německy a anglicky, aniž by absolvoval vysokou školu. Prostě má pro schopnost se cizí jazyk naučit a hlavně jej každý den používá (jezdí po celé Evropě).

Domnívám se, že paní Chládková má rovněž cit pro jazyky. Jinak by je samostatně nestudovala ani je neovládala.

Z vyjádření pana ředitele k tomu proč potřebuje škola dva pedagogy s jazykovým vzděláním vyjímám následující:
"Jazykáři pracují většinou mimo školství nebo na školách středních a ostatní školy to řeší přijímáním neúspěšných absolventů gymnázií. Praxi nemá ani absolvent pedagogické fakulty s kvalifikací a je vždy otázka několika let, zda na práci s dětmi má. i jiné schopnosti než vystudovanou vysokou školu.

• Právě probíhá reformní období, kdy pojem „státní a jednotná škola“ přestává existovat a každá škola má svůj vzdělávací program. Výprachtická škola má ten svůj program, postavený na čtyřech základních pilířích: 1. znalost světových jazyků, 2. znalost informačních a komunikačních technologií, 3. znalost „trivia“ (matematika, český jazyk – čtení a psaní) a 4. příprava na volbu a volba povolání.
• Škola vyučuje dva světové jazyky – anglický jako povinný (od 3. třídy) a německý jako volitelný. Každoročně je nabízen také jazyk ruský, ale o ten zatím není zájem, proto je vyučován formou zájmového kroužku.
• Z těchto důvodů škola potřebuje jazykáře dva. Hlavním metodikem sekce cizích jazyků je paní učitelka Jana Langerová, která má dlouholeté zkušenosti a je výbornou učitelkou (a také k tomu nepotřebuje „potřebné“ vzdělání pedagogického směru).....",

konec citace z vyjádření pana ředitele školy.

Dovolte mi abych pokračoval otázkou. Kdo je vlastně paní Michaela Chládková a co o ní víme ? Víme, že je bývalou zaměstnankyní školy i mateřské školy. Ve školce pracovala jako učitelka, ve škole jako vedoucí zájmového kroužku (osvědčení o odborné způsobilosti akreditované MŠMT ČR). Je absolventkou lanškrounského gymnázia (maturita z německého jazyka) a absolventkou Vyšší odborné akademie v České Třebové (diplomová zkouška z německého jazyka). Anglický jazyk studuje nepřetržitě a intenzívně v Olomouci s tím, že její studium by mělo být ukončeno státní zkouškou. V roce 2006 absolvovala jednoleté přípravné studium na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a ve studiu hodlá pokračovat. Bez pokračování ve studiu by nemohla nakonec ani jako učitelka v budoucnu působit. V současnosti je studentkou Vyšší pedagogické školy v Litomyšli se specializací na „speciální pedagogiku“, proto se s ní počítá na pozici „výchovného poradce pro poruchy učení a chování“ (nikdo jiný tuto odbornost ve škole nemá a neměl). Práce ve škole předpokládá další studium a vzdělávání, které je nutné dle školského zákona zahájit do tří let. V září 2008 začíná paní Chládková studium při Národním institutu pro další vzdělávání v Pardubicích „Klíč k jazykům – Anglický jazyk“. Program je určený především učitelům vyučujícím na prvním stupni ZŠ ve 3. – 5. třídě cizí jazyk neaprobovaně. Cílem je prohloubení jazykových znalostí a schopností účastníků a zároveň i osvojení metodiky a moderních metod efektivní výuky cizích jazyků.

Požádal jsem pana ředitele, aby znalost jazyků nové učitelky prověřil.

Nyní bych Vás všechny rodiče chtěl poprosit o to, abyste konkrétní závěry o tom kdo je neschopný a schopný zatím nepřijímali. Zkusme dát paní Chládkové šanci. Bez toho, že dáme někomu možnost předvést co dokáže, nemůžeme přijmout ani závěr, že je neschopný. Vím, že tímto dávám svoji hlavu na špalek. Nicméně si myslím, že mám určitý „čich“ na lidi. V případě paní Chládkové cítím, že z ní bude dobrá učitelka. Nikdo učený z nebe nespadl. Jde o to chtít dělat svoji práci dobře, to je totiž první základ každého pracovního úspěchu. Jak paní Chládkovou znám tak vím, že jí velice záleží na tom, aby práci učitelky dobře zvládla. Je to její celoživotní zájem i cíl. Rozhodně mi není jedno jak škola funguje. Možná bych sám dělal něco jinak, možná by to bylo dobře, možná, že nikoliv. Nedomnívám se, že vstup paní Chládkové na půdu školy negativně ovlivní kvalitu výuky. Spíše si myslím, že tomu postupně bude naopak. Zkusme se domluvit na tom, že dáme paní Cládkové 90 dnů na to, aby se mohla projevit. Pak se všichni sejdeme a její působení na půdě školy zhodnotíme. V případě, že nebudou věci fungovat jak mají, budu trvat na okamžitém sjednání nápravy. Nicméně pevně věřím, že k ničemu podobnému nedojde.

Děkuji Vám za to, že Vaše tolerance umožní jinému realizovat jeho životní cíl.

S pozdravem starosta obce Výprachtice.

Autor odpovědi: JUDr. Stejskal Miroslav

DOTAZ:

dobry vecer chteli bychom se zeptat kolik ma nyni obec zamestnancu. a hlavne co je naplni jejich prace. doufame ze to neni alkohol a postavani ve skupinkach. dekujeme za odpoved

Autor dotazu: Anonym, zadáno: 13.5.2008 - 22:22

ODPOVĚĎ:

Dobrý den,

obec Výprachtice má 4 stálé zaměstnance a uvolněného starostu. Zbývající zaměstnanci nejsou tabulkově zařazeni u obce. Jedná se o tzv. VPP (veřejně prospěšné práce). Tito pracovníci jsou placeni z dotačních prostředků úřadu práce. Jedná se o sezónní zaměstnance – tj. na dobu určitou. S některými z nich je po roce smlouva obnovena. Každý pracovník má stanovenou pracovní náplň. Pracovníci v dělnických profesích navíc odevzdávají vyplněné výkazy práce, kde podrobně vypisují co který den dělali a kolik hodin. Výkazy práce se kontrolují. Vím o jednom pracovníkovi, který má problém s alkoholem. Celou záležitost jsem s tímto pracovníkem řešil. Mohu jej vyhodit a poslat na úřad práce. Někdo však jeho práci bude nucen převzít a vykonávat.

Není v silách starosty, aby uhlídal každého a může se stát, že situace, kterou popisujete se vyskytne. Jako starosta mám celou řadu úkolů, které plním mimo území obce. Jsem předsedou Svazku obcí Lanškrounsko, musím se účastnit celé řady dalších akcí, které organizují ministerstva, Pardubický kraj a další orgány. Nejsem schopen každého pracovníka několikrát za den kontrolovat. Jako starosta jsem však nesporně odpovědný za chod úřadu. Pokud mi tedy sdělíte o kterého pracovníka se Vám jedná, tedy někde postával, případně byl pod vlivem alkoholu alkoholu, věřte, že si pořádek udělám. Pracovníci budou již nyní důrazně upozorněni na nešvary, které popisujete. Pokud mám možnost hovořit s ostatními starosty, řeší stejné problémy. Důvodem jsou, mimo jiné i malé platy pro pracovníky v dělnickch profesích. Sám jsem obešel nejméně 14 lidí evidovaných na úřadu práce (nezaměstnaných) s nabídkou zaměstnání. O práci, která se skládá ze sběru odpadků, zametání, řezání dřeva, úklidu obce, sázení stromků, čištění cest apod. projevili zájem pouze 4 občané naší obce. Pokud máte o tento druh práce zájem, okamžitě Vás přijmu. Stává se, že odpadky v obci nakonec sbírám i sám. Škoda jen, že nevidíte také to, že někteří zaměstnanci obce pracují o sobotách a v případě havárie a nutnosti splnění důležitého úkolu i do pozdních nočních hodin.

S pozdravem Miroslav Stejskal, starosta

Autor odpovědi: JUDr. Stejskal Miroslav

DOTAZ:

Dobrý den, rád bych se u Vás informoval o termínu jarního svozu komunálního odpadu ve Valteřicích, a zároveň by mne zajímalo, zda obec plánuje opravu cesty a hlavně sjezdu ze silnice k domu č.p. 49 ve Valteřicích. Děkuji za odpověď Jaroslav Mandutz

Autor dotazu: Jaroslav Mandutz, zadáno: 7.4.2008 - 10:44

ODPOVĚĎ:

Dobrý den pane Mandutz,

ve Valteřicích je umístěn kontejner na komunální odpad. Pokud se jedná o velkoobjemový odpad, ten budeme skromažďovat na čistírně odpadních vod ve Výprachticích v pracovní dny, případně v sobotu, vše po domluvě, a to až do 7. května 2008. Ostatní záležitosti s námi můžete řešit na tel. 465391219, případně na tel. 736535787. Oprava cesty k domu č.p. 49 ve Valteřicích se neplánuje. V tomto roce se bude opravovat ve Valteřicích jiná cesta, která je zahrnuta v pasportu místních komunikací. Cesta k domu čp. 49 Valteřice u Výprachtic tam není. Můžeme se dohodnout na určité pomoci v příštím roce. Budeme chtít, abyste při opravě pomohl. Letos je rozpočet obce již schválen. Žádný požadavek do rozpočtu nebyl z Valteřic doručen, tedy zastupitelstvo obce se tímto nezabývalo. Nemůžeme zahajovat další akce na které nemáme v rozpočtu prostředky.

S pozdravem starosta obce JUDr. Miroslav Stejskal.

Autor odpovědi: JUDr. Stejskal Miroslav

DOTAZ:

ATT: Starosta obca JUDr.Miroslav Stejskal

Dobry den pane doktore : Dekuji srdecne za Vasi express informaci k jmenu Skalicky.Duvodem meho patrani po nasich predcich ,byl muj starsi syn,ktery mel za ukol behem navstevy gymnasia(high school) sestavit rodokmen nasich predku.Statni archiv v Zamrsku nam poslal veskere udaje az do roku 1690.Je zajimave,ze jsem v minulosti nikdy nemel zajem o genealogii,i kdyz jsem byl nedaloko Vyprachtic ve skole pro zalozni dustojniky v Techonine u Jablonne n/Orl. v roce 1946–1947.

Autor dotazu: Zdenek L.Skalicky,USA, zadáno: 4.3.2008 - 18:35

ODPOVĚĎ:

Dobrý den,

těší mne, že Vám naše obec mohla pomoci ohledně pátrání po Vašich předcích, kteří se jmenovali Skalický(á). Rádi Vás přivítáme ve Výprachticích. Přeji Vám hodně zdraví a štěstí. Zdravím Vás z Výprachtic. Starosta obce Výprachtice JUDr. Miroslav Stejskal.

Autor odpovědi: JUDr. Stejskal Miroslav

DOTAZ:

Srdecny pozdrav z USA. Moje jmeno je Zdenek Ladislav Skalicky.Vsichni moji predkove pochazeji z Vyprachtic.Jmeno Skalicky nebo Skalitzky jsem vypatral az do roku 1690,kde muj predek Mathias a Marianna zili ve Vyprachticich.Statek cislo 98 z roku 1566–1677 patril Skalickym. Me by hlavne zajimalo odkud prvni osidlenci prisli a puvod jmena Skalicky.Dedecek Emanuel se domnival,ze prisli ze Slezka. Slezko bylo v minulosti soucasti zeme koruny ceske do 15 stoleti. Rad bych Vyprachtice navstivil,jsem 84 let star a cekam na operaci kycle.Diky za Vasi odpoved a srdecne pozdravy obcanum Vyprachtic Muj E-Mail-adresa je <scalda77@yahoo.com>

Autor dotazu: Zdenek L.Skalicky, zadáno: 27.2.2008 - 22:57

ODPOVĚĎ:

Dobrý den pane Skalický,

těší nás velice, že v americe máme našeho rodáka, na kterého můžeme být určitě pyšní. Rovněž já Vás zdravím jménem celé naší obce a přeji Vám pevné zdraví a hodně štěstí. Pokud se týká Vašeho dotazu na jméno Skalický ve Výprachticích: První zmínka o jménu Skalický, dle kroniky obce Výprachtice, je z roku 1589, kdy po zemřelém Vávrovi drží grunt jeho syn Jan, syn rychtářů – 140 hon, který se dále jmenuje Jan Skalický. Na statku číslo 98 hospodařila rodina Kubelkova. Zuzana Kubelkova prodala v roce 1654 statek, po svém zemřelém manželovi Janu Kubelkovi, svému zeti Janu Chládkovi za 180 kop míšeňských grošů. Na statku dále hospodařila rodina Chládkova. Je možné, že k Vašemu dotazu dohledáme další informace. Pokud se tak stane, budeme Vás informovat.

Ještě jednou Vás zdravím do USA. Přeji Vám ,aby se operace kyčle zdařila a těším se na Vaši návštěvu ve Výprachticích. Starosta obce JUDr. Miroslav Stejskal.

Autor odpovědi: JUDr. Stejskal Miroslav

DOTAZ:

Srdečný pozdrav z Lanškrouna,
již delší dobu je stále neřešená komunikace ve Valteřicích směrem od p.Hejla dolů do údolí, sjízdnost je stále horší vlivem vymýlání původního zásypu, který prakticky již neexistuje. Někteří uživatelé rekreačních objektů již svévolně jezdí po přilehlé louce směrem od kostela a prakticky vyjíždí nelegální polní cestu – což jistě vadí uživateli louky. V roce 2007 se provedlo jednoduché odvodnění části této cesty( 3 svody), které dle mého názoru je velmi nekvalitní mimo prvního. Doporučuji před vyplacením odměny zkontrolovat provedenou práci. Je jasné, že obec zápasí s nedostatkem peněz, ale domnívám se , že aspoň v horní nejhorší části by zatím postačilo rozhrnutí drobnějšího štěrku, tak aby došlo k zamezení další devastace této komunikace našich německých předků s příslušnými řádnými svodnými stružkami. Náklady považuji za minimální zvláště pokud by zde mohl být podíl i samotných dnešních uživatelů objektů. Toto dávám jako podnět k zamyšlení a zjednání nápravy v dohledné době. Jako přínos považuji vhodné umístění kontejneru na drobný odpad. Věřím, že i část naších daní pro obec by mohla být použita do tohoto zatím stále krásného přírodního prostředí.
Děkuji za trpělivost to přečíst a případnou snahu o odpověď. Hluboce si též vážím Vaší nevděčné práce pro obec.

Autor dotazu: Stanislav R e z e k, zadáno: 20.1.2008 - 07:39

ODPOVĚĎ:

Dobrý den pane Rezku,

svody na cestě zajišťoval Svazek obcí pod Bukovou horou. Svody prováděla firma pana Ing. Kubelky z Heřmanic. Obec nekvalitu uplatnila vůči zhotoviteli. Zhotovitel namítl, že srážky jsou provedeny obvyklým postupem a neshledává žádné problémy s tím, že srážky je nutné pravidelně čistit. Jelikož minulý rok v létě téměř nepršelo, neobjevily se další připomínky občanů na kvalitu srážek. Reklamaci budeme opakovat. Byl jsem domluven s místními osadníky, že srážky vyhotoví osadníci sami a obec jim to zaplatí. To se však nestalo. Budu se snažit cestu v tomto roce v horní části opatřit srážkou a dovézt tam štěrk. Nevím však, zda štěrk je řešením. Sám píšete, že každý zásyp postupně z cesty vyplaví voda. Vaše představa o malých nákladech na opravu vychází zřejmě ze špatného odhadu situace. Cesta je štětovaná a náklady na jednu železnou srážku jsou cca 10.000,– Kč. 6 m U profilu stojí cca 5.000,– Kč. Dále je nutné svařit rošty, strojem vykopat rýhu a vše zabetonovat. Každý zásah do štětované cesty znamená většinou její další poškození a tedy i další náklady. Vím, že cestu poškodily zejména těžké soupravy Lesů ČR a dalších organizací. Pokud se týká Vaší narážky na daňové odvody, tak Vás musím opravit v tom, že Vaše daně platíte v místě trvalého bydliště, které není, pokud vím, ve Výprachticích. Situací v dané lokalitě se budeme zabývat. S pozdravem Stejskal, starosta obce.

Autor odpovědi: JUDr. Stejskal Miroslav