S VĚTRNÍKY SE V ČESKU POJÍ MNOHO MÝTŮ

Vydáno: 5.6.2007 (4414 přečtení) | Téma: Větrné elektrárny

Přestože větrná energie patří mezi ty zdroje, které prakticky nezatěžují životní prostředí, má i ona své odpůrce. Bohužel však mnohdy argumentují námitkami, které již byly v praxi i v odborných studiích vyvráceny.

Samotná stavba zatěžuje své okolí minimálně. Trvá krátce a obvykle je vše hotovo dříve, než by trvala stavba základů byť i malého domu. Po stavbě pak už vrtule jen pracují a není třeba téměř žádné údržby, která by nějak obtěžovala okolí. Po skončení životnosti trvá deinstalace větrníků zhruba dva dny.

Častou výtkou odpůrců větrných elektráren je údajná hlučnost těchto strojů. Argumentace hlučností byla však na místě u některých starých strojů, nové modely strojů jsou již technologicky mnohem vyspělejší a hlučnost u nich nepředstavuje problém. Současné české normy pro úroveň hluku na nejbližším obydleném území (denní úroveň 50dB, noční 40dB) splňují tyto nové větrníky zcela bez obtíží – ostatně, před samotnou výstavbou vždy probíhá celá řada schvalovacích procesů, kdy je dodržení hlukových parametrů důkladně prověřeno.

Dalším faktorem je hluk pozadí, který vytváří například vítr v korunách lesa, v němž zvuk samotného rotoru do značné míry zaniká.

Nepotvrzují se ani obavy z toho, že by vrtule výrazněji ohrožovaly ptáky. Ze zahraničních statistik jasně vyplývá, že množství ptáků, kteří do elektrárny narazí, je jen velmi malé – důležitou roli hraje i výběr správného místa stavby tak, aby nekolidoval například s oblastí časté migrace ptáků. Podobně neodůvodněná je i obava z plašení lesní zvěře. Zvěř totiž ruší především nečekané a nepravidelné zvuky. Zvukové efekty větrných elektráren jsou ale pravidelné a zvěř si na ně poměrně rychle zvykne. Potvrdil to tříletý výzkum, který prováděl Ústav pro výzkum divoce žijících zvířat na Veterinární univerzitě v Hannoveru. Sledoval rozsáhlé území s celkem 36 větrnými elektrárnami i srovnávací oblasti, kde turbíny nejsou. Hustota zvěře na území s elektrárnami zůstávala stejná, nebo se dokonce zvyšovala. Z průzkumu mezi myslivci Dolního Saska vyšlo najevo, že nespatřují ve větrných elektrárnách vážné zdroje rušení domácí nízké zvěře.

Častým sporným bodem je i vliv stavby na vizuální ráz krajiny. Tenhle bod je do jisté míry oprávněný – jako ostatně u téměř každé technické stavby. Jejich estetika je totiž z velké části dána individuálním vnímáním konkrétního pozorovatele. Zkušenosti z okolních zemí, kde se větrníky staví již delší dobu, však ukazují, že lidé si na jejich přítomnost velmi rychle zvyknou. V britských průzkumech mezi obyvateli obcí v okolí větrných elektráren se ukázalo, že stroje vadí jen 12% lidí.

Zdroj: Orlický deník 22. května 2007

Autor: Orlický deník


Související články: