Mapa stránek | Změna vzhledu

REAKCE NA ČLÁNEK - VÍTR NEBO SLUNCE? - OTEVŘENÝ DOPIS PRO ČLENY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ NAŠE VÝPRACHTICE

Vydáno: 18.1.2007 (9892 přečtení) | Téma: Větrné elektrárny

Vážení, měli jsme možnost seznámit se s námitkami proti stavbě větrné elektrárny v obci Výprachtice. Na jedné straně jsme potěšeni, že občanům Výprachtic není jedno, jak bude vypadat naše planeta za několik málo let, pokud se nezmění postoj ve využívání energií, a prosazují v obci budování dalšího zdroje využívajícího obnovitelný zdroj – sluneční svit. Na druhé straně je nám stále líto, že o větrných elektrárnách nejsou mezi lidmi relevantní informace, a často pak dochází díky zkresleným informacím z médií ke vzniku negativních emocí.

Na dokreslení. Jak kusé zprávy o větru kolují mezi lidmi, to dokládá i Vaše srovnání se sluneční elektrárnou, která je podle Vás ve všech směrech efektivnější než elektrárna větrná. Je to samozřejmě úplně obráceně. Sluneční elektrárna se s větrnou elektrárnou nedá měřit ani po stránce pořizovacích nákladů, efektivity a ani po stránce návratnosti projektu. Uvedeme pro Vás několik čísel:


  1. Náklady na pořízení větrné elektrárny jsou okolo 35,000.000,– Kč na instalovaný megawatt včetně projektu, pořízení základů a obslužných komunikací. Naše společnost používá výrobky firmy VESTAS, která produkuje špičkové elektrárny (je ale i nejdražší), a cena je u nich okolo 40,000.000,– Kč na megawatt.
    Vámi preferovaná sluneční elektrárna v Opatově o výkonu 60 kW má pořizovací hodnotu 9,000.000,– Kč, což je 150,000.000,– na megawatt.
    Pořizovací náklady u sluneční elektrárny jsou 4× větší než u větrné elektrárny.
  2. Roční výroba větrné elektrárny VESTAS V100–2,75 MW ve Výprachticích se bude pohybovat nad 6,000.000 kWh. V přepočtu na výkon, jeden instalovaný megawatt vyrobí ročně asi 2,200.000 kWh elektřiny (v Pavlově u Jihlavy, na našem prvním projektu, který už elektřinu produkuje, je výroba ještě vyšší, u námi právě realizovaných projektů větrných elektráren v Drahanech a Odrách očekáváme výrobu až 2,500.000 kWh ročně na jeden megawatt).
    Roční výroba u sluneční elektrárny v Opatově (má 497 m2) je podle přepočtu 1 m2 = 135 kWh (přepočet uváděný i na stránkách slunečního výrobce) ročně asi 1,120.000 kWh.
    Z toho vyplývá, že roční výroba u stejně velké sluneční elektrárny je 2× horší než u větrné elektrárny.
  3. Využitelnost (často se špatně označuje jako účinnost) se u megawattové větrné elektrárny lehce spočítá. Hodin v roce je 8.760. Kdyby elektrárna jela na plný výkon celý rok, vyrobila by právě 8.760 MWh, nebo 8,760.000 kWh. Ona ale vyrobí 2,200.000 kWh. Prostým dělením (2,2 : 8,76) získáme využitelnost (účinnost) 25 %. Bohužel se často objevuje v médiích číslo 10 %. Kde se vzalo ve všech článcích, odsuzující větrné elektrárny, toto číslo? Odborná veřejnost to bohužel zjistila až na letošní II. Konferenci o větrné energetice, konané v září v Praze. Zde vystoupil zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu, pan Ladislav Pazdera, který přiznal, že do statistik o větrných elektrárnách přispívají i staré nefunkční elektrárny, jako jsou např. na Mravenečníku v Jeseníkách nebo Novém Hrádku u Náchoda. U těchto projektů jde většinou o prototypy, které zkusili postavit v devadesátých letech minulého století technici z dnes už neexistujících firem.
    Pan Pazdera také poprvé veřejně přiznal, že biomasa, do které stát vkládal velké naděje na splnění kvót výroby z obnovitelných zdrojů, nesplní očekávání. Naopak, kdo má šanci kvóty zachránit, je do roku 2010 jedině vítr.
    My jsme přesvědčeni (protože na několika podobných lokalitách to máme potvrzené i měřením větru), že lokalita ve Výprachticích bude patřit mezi místa nadprůměrně větrná s využitelností nad 25 %. Pro srovnání – kolik si myslíte, že je využitelnost jaderné elektrárny Temelín? Nebo uhelných elektráren? Sto procent? Ale kdeže!? Podle údajů samotného ČEZu (deník HN, 13. 11. 2006) vyrobil vloni Temelín pouze 62 % elektřiny z celkově možného množství, a např. uhelná elektrárna Dětmarovice měla využitelnost jen 40 %!
    Využitelnost u sluneční elektrárny je taky jednoduchá. 1,12 : 8,76 = 13 %
    Z toho vyplývá, že využitelnost u stejně velké sluneční elektrárny je 2× horší než u větrné elektrárny.
    Pokud všechny čísla můžeme shrnout – solární elektrárna je 4× dražší a vyrobí 2× méně elektřiny. Z toho vyplývá, že toto zařízení je osmkrát méně výnosné než elektrárna větrná.


I Vaše námitky se dají úspěšně vyvrátit.

Co bude se základem po větrné elektrárně? Se základem větrné elektrárny se naloží podle potřeby v daném čase, podle toho, jak rozhodne stavební úřad. Pokud by základy byly velkou překážkou pro využití půdy nad nimi, pak se rozbijí a materiál se následně použije ve stavebnictví. Jestliže základy nebudou mít v době demontáže vliv na okolí, nechají se na místě pod povrchem země, stejně jako by tam byla třeba skála.

Jsou elektrárny nebezpečím pro ptáky? Odpovíme otázkou – víte, jaké nebezpečí pro ptáky způsobuje automobilová doprava nebo třeba dráty vysokého napětí? Stačí opět použít čísla. Jeden automobil zabije ročně několik ptáků. V ČR je evidováno 4,5 milionu aut. Jedna nová větrná elektrárna, která má již daleko nižší otáčky než dřívější elektrárny, podle posledních průzkumů způsobí úhyn jednoho až dvou ptáků (můžeme doložit studiemi z Rakouska a pozorováním u větrných elektráren v Břežanech na Znojemsku). Větrných elektráren máme v republice pár desítek.

Je česká elektrická síť ohrožená nestabilní dodávkou z větrných elektráren? Kvalita dodávek z větrných elektráren do sítě je stejná jako u sluneční elektrárny (mraky stejně jako nedostatek větru způsobují útlum výkonu). Zástupce České energetické přenosové soustavy, pan Josef Fantík, na již výše zmíněné konferenci prohlásil, že výkon větrných elektráren, který v České republice ještě nepotřebuje regulaci, je okolo 500MW. Dnes je v republice sotva desetina.


Ano, větrné elektrárny jsou vysokou stavbou, která je zdálky vidět. Ale copak jde o stavbu jedinou? Za všechny stožáry vysokého napětí a operátorů musíme být nakonec vděčni, protože díky nim můžeme žít život s určitým standardem. Nikdo z Vás se určitě nevzdá mobilního telefonu, nebo elektrických spotřebičů v domě. Sledujeme protesty proti stavbě dálnic. Jsou zdrojem velkého hluku a znečišťují okolní vzduch. Nikdo je nechce mít ve své blízkosti, ale rádi je používáme. Stejně je to s elektrárnami. Nikdo nechce bydlet u té spalující uhlí, chrlící do ovzduší tuny prachu a popílku. Ale každý máme doma ledničku, pračku, pouštíme si rádio, televizi. V každém pokoji máme žárovky, abychom s nimi svítili.

Protestovat se dá proti jakékoliv stavbě, proti jakémukoliv druhu elektrárny. Protože spotřeba elektřiny každoročně stoupá, a zásoby energetických surovin se ztenčují, musí svět využívat ve větší míře obnovitelné zdroje. To bude totiž to jediné, co nám tady za pár desítek let zbude.


A tak zatímco v Česku se neustále debatuje o tom, jestli je využívání obnovitelných zdrojů efektivní, a zda to nepoškodí jeho národní hospodářství, celý svět již toto vyřešené má. Má hlavně obavy z toho, jestli přírodní změny posledních let jsou opravdu nezvratné, a jestli se s ochranou klimatu nemělo začít dříve.

Autor: Ing. Iva Šťastná, jednatelka společnosti ELDACO s.r.o.


Související články:


Komentáře:








Kontrolní obrázek

Opište kód z obrázku


Pravidla a možnosti formátování:

  • Nepoužívejte HTML značky, stránky podporují formátování Texy!. Například nový odstavec získáte 2x odřádkováním, citace započněte znakem >, odkaz: "text odkazu":odkaz, **tučně**, *kurzíva* .
  • Adresy začínající na http:// budou automaticky převedeny na odkazy.
  • Na předchozí komentáře odkazujte zápisem [2].
  • Povinné údaje jsou označeny *.