KŘÍŽ VE BRÁNĚ

Vydáno: 16.10.2005 (3933 přečtení) | Téma: Významné stavby

Obrázek: Kříž ve bráněAntonín Marek, narozený 5. 7. 1800, sedlák z č. p. 37, zemřel 23. ledna 1881 jako výměnkář v čísle p. 54. Zemřel bez dědiců a ve své poslední vůli odkázal 250. – zlatých na postavení kamenného kříže na jeho zahradě v dolním konci obce – ve Bráně – u cesty před číslem p. 53.


Tento společně s farářem Václavem Bruknerem, dle nákresů, nechal zhotoviti u stafírníka Antonína Vagnera v Ostrově u Lanškrouna kamenný kříž, 4 metry vysoký a přes 1 metr široký.

Postava Kristova na kříži a Sedmibolestná P. Maria na podstavci byly silně pozlaceny, ostatní natřeno šedou fermežovou barvou.


Majitelka zahrady i domku č. 54 Františka Burianová se dne 3. února 1882 písemně uvolila, že za úroky ze složeného legátu 50. – zlatých bude každý pátek večer rozžehati a nechávati hořeti světlo v lampičce na kříži. Také do pozemkových knih dne 4. března 1882 byla tato povinnost i pro budoucí majitele vložena i to, že tam sochu nechají pro všechny budoucí časy státi a těm, kteří by ji opravovali nebudou v tom, ani v přístupu bránit.


Přála si to také biskupská konsistoř v Hradci Králové přípisem z 5 a 21. dubna 1882, když se zjistilo, že všechno odpovídá všestranným technickým požadavkům.


Církevní povolení k posvěcení kříže na žádost skrze biskupský vikariátní úřad v České Třebové z 4. 5. 1882 č. 3166 udělila biskupská konsistoř v Hradci Králové 31. května 1882 číslo 148 na neděli 18. června 1882. Toho dne po 2 hodině odpoledne přišel průvod asi 80 družiček, mnoha věřících, 2 kněží za zvuků hudby a nábožného zpěvu ke kříži. Farář Václav Brukner kázal o duchovní útěše vyplyvající ze sv. kříze. Po posvěcení, modlitbách a zpěvu odebral se zase průvod do kostela na sv. požehnání. Po dlouhém deštivém počasí právě v den svěcení bylo jasno. Farář napsal: „že se z za to Pán Bůh chválil.“.


Mimo 50. – zlatých, jak výše psáno, zajištěných na čísle p. 54 k udržování světla na kříži, ustanovil také Antonín Marek aby František Resler z čísla p. 65 úrokoval mu dlužných 70. – zl. a úrok aby odváděl správě obce, která si z nich měla ponechati 20 krejcarů za vymáhání úroků a ostatní schromažďovat na opravy kříže, který na zahradě čísla p. 54 stojí. Dále odkázal Antonín Marek 100. – zlatých jako nadaci, kdyby třeba kostel se měl rozšiřovat a nebo k jinému podobnému účelu aby se peněz použilo. Správcem – kuratorem – těchto peněz ustanovil Vincence Janko. Tento dne 31. 12. 1885 pro své stáří předal správu této nadace obecnímu úřadu. Když na konci roku 1885 František Resler z č. 65 těch 70. – zl s úroky na opravu kříže splatil, vypůjčil si je starosta obce. Od 31. 5. 1890 měl je František Havlena. Pak si peníze 100. – zl. a 70. – zl. i s úroky od 1. 1. 1893 vypůjčil Jan Macek, obecní výbor. 23. 5. 1897 ujednalo obecní zastupitelstvo, aby byl obnoven kříž ve Bráně a ostatní zašlé úroky aby se použily na opravu chrámu Páně. Nadace pak byla soustředěna na vklad u Kampeličky, spořitelního a záložního spolku zdejšího a před měnovou reformou dne 1. 6. 1953 společně s ostatními církevními vklady převedeny na Sběrný účet do Prahy. V létě roku 1932 uvedl kříž do pořádku pozlačovač Emil Diblík z Chudoby a dle účtu ze 17. 7. 1932 dostal za to z peněz uložených ve zdejší záložně 427. – Kč.

Zdroj: Kronika III.

Autor: Vávra Daniel


Související články: